Zastavení č. 2 - Vítaná

GPS souřadnice panelu: N: 49,377587° E: 13,203708°

Vítaná - ves založená na zelené louce

Původní název je Schönvillkomm. Obec, která leží v nadmořské výšce 437 metrů, založil v roce 1795 majitel bezděkovského panství hrabě Kašpar Heřman Künigl. O této skutečnosti svědčí zápis na titulní straně matriky poddaných této vsi. Osadníci přišli do nové vsi z různých míst. V době počátků obce bylo Ch. H. Spiessovi 40 let a na jejím založení se jako úředník bezděkovského panství i osobně podílel. V roce 1881 zde žilo 70 obyvatel, v roce 1930 69. Jejich počet postupně klesal na současných 28.

Až půjdete dále přes obec Soustov, povšimněte si po pravé straně zalesněného vrchu „Hrádek“. Zde stával na mohutném skalisku hrad, po němž zůstaly téměř neznatelné stopy. Skála byla jedním z oblíbených míst CH. H. Spiesse.

Bouřlivé mládí budoucího romanopisce

Znalec zemědělství, herec a romanopisec Christian Heinrich Spiess se narodil 4. dubna 1755 v malé vesnici Helbigsdorf nedaleko Friebergu, ležícího na půl cesty mezi Saskou Kamenicí (Chemnitz) a Drážďany. Už v dětství se nechtěl spokojit s poklidným životem a toužil poznat svět. Když mu bylo dvanáct let, přijela do Friebergu kočovná divadelní společnost, která hocha na tolik okouzlila, že neváhal opustit domov a vypravit se s ní do světa. Se spolkem potulných herců se dostal mladý Spiess až do Prahy, kterou si na první pohled zamiloval. Rád se procházel nejen kolem starobylých domů, paláců a chrámů, ale i temnými uličkami, ve kterých se snažil objevovat jejich skrytá tajemství.

Na živobytí v Praze si vydělával různě, ale nejraději hrál v divadle. Členem divadla v pražských Kotcích se stal ve svých třiadvaceti letech. Později zřejmě hrál i v Nosticově (Stavovském) divadle. V roce 1782 napsal pro divadlo svoji první hru. Později navštěvoval na Karlově univerzitě přednášky o literárním slohu univ. profesora Carla Heinricha Seibta. Svoje prvotiny Tři poučení otcovská a Tři dcery napsal pod silným profesorovým vlivem, avšak později si již vytříbil vlastní literární styl.

Tajemná stránka jeho života začala milostným vztahem s hereckou kolegyní Sophií (někdy uváděnou jako Žofe) Körnerovou, jejíž krásu již dříve obdivoval majitel bezděkovského zámku a klatovský hejtman Kašpar Heřman Künigl. Tento muž vysokého společenského postavení nabídl Spiessovi novou a zajímavou pracovní příležitost. Na zámku se mu totiž uvolnilo místo hospodářského správce a hrabě mu chtěl tento úřad svěřit. Spiess jeho návrh přijal a do Bezděkova přijel i se svou milenkou Sophií. Od tohoto momentu se dostáváme na tenkou půdu dohadů a pověstí, které říkají, že mezi hrabětem a oběma milenci vznikl milostný trojúhelník. O tom však budeme pokračovat až na dalších informačních tabulích - zejména u Tupadelských skal a u bezděkovského hřbitova. Podle některých pramenů se Spiess objevil v Bezděkově poprvé v roce 1788. Prokazatelně zde však byl už o dva roky dříve, kdy je podepsán jako zplnomocněnec v gruntovní knize Koryt a Tupadel.

Spiess je znám především jako autor hrůzostrašných povídek a románů. Dnes bychom řekli hororů. Psal v německém jazyce, ze kterého díla překládal do češtiny hlavně spolupracovník Václava Matěje Krameria Prokop Šedivý.

Už méně známá je skutečnost, že byl i dobrým agronomem. Koncem 18. století bylo středověké trojpolní hospodaření zastaralé a do zemědělství začaly pronikat různé novátorské přístupy. Jedním z jejich průkopníků byl i Spiess, což nám dokládá i to, že byl zvolen členem Hospodářsko-vlastenecké společnosti v Praze, pro kterou v té době psal odborné práce o svých zemědělských zkušenostech.

Soudobé zprávy líčí Spiesse jako štíhlého, elegantního muže zádumčivé tváře, ušlechtilých mravů a kavalírských způsobů.

Šlechtický rod Küniglů

Küniglové pocházeli z Tyrolska a říšskými hrabaty se stali v roce 1662. První člen tohoto rodu přišel do Čech v roce 1712. Šlo o Leopolda hraběte Künigla, který se stal radou apelačního soudu v Praze a později byl c. k. komořím. Jeho syn Šebestián František Josef rovněž vstoupil do státních služeb a stal se mimo jiné hejtmanem stavu panského v kraji prácheňském a královským hejtmanem v Klatovech. Šebestián se v roce 1745 oženil s Terezou, rozenou hraběnkou Černínovou z Chudenic. Ještě téhož roku se jim narodil syn Kašpar Heřman. Bezděkov zakoupil Šebestián rok po své svatbě. Šebestán František Josef i jeho syn byli členové zednářské lóže v Klatovech.

 

Text a grafická úprava naučné stezky: Bc. Martin Kříž, 2012; zdroj: ŠumavaNet.cz